O.

12. ledna 2014 v 19:06 | Terri.na |  Co se mi právě honí hlavou.
A je to tady zase. Nadcházející týdny v depresích.
Vážně jsem si začala zvykat na nový život bez něj.
Navázala jsem dobrý vztah s jedním kamarádem, zrovna tenhle týden jsme byli v kině a bylo to fajn. Vždycky je to fajn.
http://data2.whicdn.com/images/95739904/large.png


Jenže takové štěstí nemohlo vydržet dlouho.
Po několika málo měsících jsem ho zase viděla.
Jela jsem s kamarádkou z maturáku a měly jsme hlad, tak jsme se stavily na McDrivu. A on tam byl. Podle hlasu jsem ho nepoznala, protože jsem to nějak nevnímala. Byla jsem v klidu, protože jsem neviděla jeho auto, takže se překvapilo, když jsem ho zahlédla. On mě ještě neviděl a tak jsem se rozhodovala, jak budu reagovat. Nejdřív jsem si říkala, že si dám kapucu nebo prostě nebudu koukat tím směrem. Ale pak mi to nedalo. Vždyť by přece o nic nešlo. Nemohla jsem se přesvědčit k horšímu omylu.
Hned když jsem ho zahlédla věděla jsem, že jsem udělala chybu. Vypadal jinak. Líp. Vypadal dospěleji. Vlasy měl ostříhané, postavu měl také jinou (pořád byl hubený), celkově vypadal najednou jinak.
Srdce mi začalo bušit. Nevěděla jsem, co dělat. Pořád si mě nevšiml. Kamarádka mi řekla, ať ho aspoň pozdravím.
Byla jsem tedy vykloněná a čekala až nám podá objednávku. Jenže mezitím přijel někdo jiný a on už mluvil do sluchátek. Na poslední vteřinu si mě všiml. Ale neřekli jsme nic, ani náznak pozdravu. Jen pohled z očí do očí a konec.
V tu chvíli jsem věděla, že jsem zase tam, kde jsem byla. Dole. Hluboko.
Cestou zpátky jsem se snažila probrat z šoku. Chvíli jsem prostě jen musela mluvit, abych se uklidnila, ale zamotávala jsem se ještě víc. V noci jsem měla sny. Bojovala jsem o něj, s jeho přítelkyní. Nejdřív chtěl mě, pak se objevila ona. Bylo to nekonečné. Když se blížil konec, jakoby jsme se objevili někde jinde, v jiné situaci, ale pořád tam šlo o něj. Nakonec jsem se vzdala života, abyhc jí zachránila a oni spolu byli šťastní. Myslim, že takhle by to dopadlo i ve skutečnosti. Ale to, že se objevil zase v mých snech pro mě bylo peklo. Bojím se jít spát, aby zase nepřišel.
Už nesmí přijít.
Jenže teď zase přijde čas, kdy se budeme vídat kvůli zkouškám častěji. Tohle prostě nemá konce.
http://data2.whicdn.com/images/95254713/large.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Misella Misella | Web | 1. února 2014 v 12:59 | Reagovat

to je mi líto, že se tak trápíš
uvidíš, dobře to dopadne ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama